Jak daleko musíte vyrazit z Ostravy, abyste měli pocit, že jste na malé dovolené? Někdy stačí opravdu málo.
Ostravák na cestách pokračuje. Po Trnavě jsme tentokrát společně s kolegou z Patriot Magazínu zamířili do Polska. Hlavním cílem bylo Opole, ale protože jsme vyrazili autem, rozhodli jsme se cestu zpestřit zastávkou v Ratiboři a návštěvou pohádkového zámku Moszna. Princip Ostraváka na cestách zůstává stejný. Nechceme vám ukazovat místa z katalogů ani psát klasického turistického průvodce. Vyrazíme tam sami, přespíme, projdeme město, ochutnáme místní gastronomii a ukážeme vám cestu takovou, jakou jsme ji skutečně zažili. Co se nám líbilo, doporučíme. Když nás něco zklame, řekneme to také.
A tím naše cesta nekončí. Chceme, aby místa, která objevíme, mohl následně zažít také někdo z vás. Ale k tomu se ještě dostaneme.
Z Ostravy vyrážíme v 8:30 ráno. Hlavním cílem je Opole, ale první zastávkou se stává Ratiboř – Racibórz. Přibližně za 40 minut jsme na místě. Původně jsme chtěli město trochu projít, jenže počasí má vlastní plán. Prší, takže procházku odkládáme a míříme rovnou na snídani do kavárny Długa kawa&wino. Dáváme si Croque Madame, cappuccino a čaj a účet se zastavuje přesně na 100 zł – 560Kč
A hned přichází první poznatek naší cesty. Upřímně jsme čekali, že v Polsku bude gastronomie o něco levnější. Minimálně v podnicích, které jsme během výletu navštívili, už ale žádný zásadní cenový rozdíl proti Česku nečekejte. Na druhou stranu jsme postupně zjistili něco jiného, gastronomie je tady na velmi slušné úrovni.
Déšť nepolevuje, takže plánovanou procházku Ratiboří vzdáváme, sedáme zpátky do auta a pokračujeme dál.
Po dalších přibližně 40 minutách přijíždíme k jednomu z míst, na které jsme se těšili nejvíce, zámku Moszna. Pokud jste o něm nikdy neslyšeli, doporučujeme si ho uložit do svých cestovatelských plánů. Už při prvním pohledu člověk pochopí, proč patří k nejfotogeničtějším zámkům v Polsku. Věže, věžičky, rozlehlý park, vodní plochy a fontány. Za pěkného počasí se tady dá bez problémů strávit několik hodin. My takové štěstí neměli. Parkujeme přibližně sto metrů od zámeckého parku. Parkování stojí 8 zł -45 Kč a vstup do parku 24 zł – 133Kč na osobu. Chvíli se procházíme, obcházíme zámek a fotíme, co nám počasí dovolí. Park samotný stojí za delší procházku a za lepšího počasí bychom tady určitě zůstali déle. Déšť ale nakonec zesílí natolik, že hledáme úkryt uvnitř zámku. A když už jsme uvnitř, proč si nedat kávu a něco sladkého?
Zámecká kavárna je opravdu krásná. Historické prostředí, vysoké stropy a atmosféra, která k podobnému místu dokonale sedí. Přesně takové místo, kde si představujete, že se pohodlně usadíte a někdo vám přinese kávu a zákusek. A právě tady přichází malé překvapení. Obsluha u stolů není. Člověk si vystojí frontu u pultu, objednávku dostane na tác, odnese si ji ke stolu a nakonec po sobě zase uklidí. Není to samozřejmě nic, co by vám návštěvu zámku pokazilo, ale přiznáme se, že v tak krásném a téměř luxusním prostředí jsme očekávali trochu jiný servis. Za dvě kávy a dva zákusky platíme 56 zł – 312Kč
Pokud budete mít větší štěstí na počasí než my, určitě si na Mosznou nechte více času. Projít můžete rozlehlý park, užít si fontány a navštívit také samotné zámecké interiéry. My tentokrát pokračujeme dál.
Z Moszny je to do Opole přibližně další půlhodina. A konečně přijíždíme k hlavnímu cíli naší cesty.
Opole. Město má přibližně 125 tisíc obyvatel, takže žádná obrovská evropská metropole. O to více nás během následujících hodin překvapovalo, kolik toho nabízí.
Ubytování jsme záměrně hledali přímo v centru a vybrali jsme hotel Kamenica. Hotel leží vedle nákupního centra, v jehož garážích jsme také nechali auto za 15 zł 84Kč na 24 hodin.. Pokoj pro dva včetně snídaně nás vyšel přibližně na 305 zł – 1.700 Kč a poloha byla za nás perfektní. Do historického centra jsme to měli pěšky asi pět minut. Na pokoji si dáváme půlhodinovou pauzu, odkládáme věci a vyrážíme. Máme hlad. A tentokrát žádné dlouhé hledání restaurací podle internetu. Necháváme rozhodnout nos. První vůně, která nás opravdu zaujala, nás přivedla do RYBEXu. Jde spíše o jednoduché rybí bistro spojené s prodejnou ryb a rybích výrobků. U pultu si vyberete rybu, přidáte třeba hranolky nebo salát a můžete jíst. A protože jsme oba milovníci ryb, trefili jsme se přesně do našeho gusta. Právě taková místa máme na cestách rádi. Nemusí mít bílé ubrusy ani několikastránkové menu. Když něco dělají dobře, člověk si podnik zapamatuje.
Po dobrém obědě samozřejmě musí přijít káva. A postupně zjišťujeme další věc. Opole má překvapivě silnou gastronomickou scénu. Restaurací, kaváren, barů a nejrůznějších podniků je v centru opravdu hodně. V jedné z kaváren si dáváme kávu a opravdu poctivý kopec zmrzliny. Za dva platíme přibližně 60zł – 335Kč.
A konečně se děje něco zásadního.Přestává pršet. Vyrážíme objevovat uličky a zákoutí starého města. Nehoníme se od jedné památky ke druhé a neodškrtáváme si položky v turistickém průvodci. Prostě chodíme, koukáme, fotíme a občas někam zahneme jen proto, že nás daná ulička zaujala. A právě tady nás Opole začíná opravdu bavit. Barevné domy, náměstí, radnice, kostely, voda, malé uličky, restaurace a kavárny. Člověka až překvapí, že tak příjemné a zajímavé město máme tak blízko od Ostravy.
Po několika hodinách chození nastává čas na další důležitou turistickou disciplínu. Pivo. A v našem případě také Aperol. Zastavujeme se v Restauraci Starka u řeky Odry, která už v těchto místech ma trochu větší rozměry, než jak ji známe v Ostravě. Stará restaurace s atmosférou poctivé gastronomie, která působí, jako by už něco pamatovala. Tentokrát kuchyni netestujeme. Dáváme si pivo a Aperol, sedíme u vody a chvíli prostě nic neřešíme. Přesně takovou zastávku člověk během celodenního chození potřebuje.
V podvečer se na půl hodiny vracíme do hotelu, trochu si odpočineme a kolem sedmé vyrážíme znovu. Tentokrát chceme vidět, jak vypadá Opole večer. Cestou narážíme na BALKANICA. Terasa je plná, takže jdeme dovnitř. A dobře jsme udělali.
Tady bychom klidně použili výraz poctivé gastronomické řemeslo. A to jak ze strany kuchyně, tak obsluhy. Dobré víno, skvělý předkrm, výborné hlavní jídlo a servis, který fungoval tak, jak má. Pokud máte rádi balkánskou kuchyni a někdy do Opole vyrazíte, BALKANICA má od nás doporučení. Za kompletní a opravdu pestrou večeři pro dva s předkrmem, několika pivy a vínem necháváme přibližně 280 zł – 1559Kč.
Po večeři už vyrážíme do nočního města. Jedním z míst, která jsme chtěli vidět po setmění, byla takzvaná Opolska Wenecja neboli Opolské Benátky. Historické domy podél kanálu Młynówka jsou večer nasvícené a jejich světla se odrážejí na vodní hladině. K tomu osvětlená radnice, historické domy, kostely a uličky centra. Právě večerní Opole mělo možná největší atmosféru z celého výletu. A ještě jedna věc nás opravdu překvapila. Bylo obyčejné úterý večer a centrum města žilo. Plné zahrádky, restaurací a barů, všude lidi. Chvílemi jsme měli pocit, jako bychom byli někde na dovolené na jihu Evropy.
A jako Ostraváci se samozřejmě neubráníme srovnání. Ostrava se mění a její centrum také. Ale podobně živé centrum během obyčejného úterního večera u nás stále není samozřejmostí. Po večerní procházce se vracíme do hotelu Kamenica a jdeme spát.
Ráno nás čeká snídaně a hotel nás znovu příjemně překvapuje. Přestože je nás v jídelně snad jen pět, výběr je poměrně bohatý a na stolech prakticky nic podstatného nechybí. Vzhledem k ceně, poloze a celkové zkušenosti jsme byli s ubytováním spokojení.
Po snídani vyrážíme ještě na jednu dopolední procházku. Projdeme centrum, dojdeme až k nádraží a pomalu se vracíme. Jenže potom se opět zatáhne. A začíná pršet. Původní plán přitom počítal ještě se dvěma místy. Chtěli jsme navštívit ostrov Bolko se zoologickou zahradou a také Muzeum Wsi Opolskiej, tedy místní skanzen.
Předpověď ale ukazuje déšť na několik dalších hodin. A tady platí jedno z pravidel Ostraváka na cestách: nebudeme vám doporučovat něco, co jsme sami nezažili, ani vám ukazovat stažené fotografie a tvářit se, že jsme tam byli. Zoo a skanzen jsme tentokrát jednoduše nestihli. Alespoň máme důvod se někdy do Opole vrátit.
Před odjezdem si chceme dát ještě poslední kávu a zmrzlinu. Během pobytu v Polsku jsme několikrát narazili na podniky SOPELEK, a tak jsme jeden z nich tentokrát vyzkoušeli. A protože jsme polskou gastronomii během většiny výletu chválili, tady musíme být trochu kritičtější. Káva byla za nás spíše průměrná, porce zmrzliny oproti tomu, co jsme dostali předchozí den jinde, překvapivě malá a ani samotná zmrzlina nás ničím výjimečným neoslovila. Žádná katastrofa. Ale po předchozích zkušenostech s opolskou gastronomií malé zklamání na závěr. Příště bychom si poslední kávu a zmrzlinu před cestou domů dali nejspíš někde jinde.
A protože jsme v Polsku, jedna zastávka samozřejmě ještě chybí. Biedronka. Pár drobností domů, nákup do auta a můžeme vyrazit směrem na Ostravu. Navigace nás tentokrát vede po rychlejší trase a za necelé dvě hodiny pohodové jízdy jsme zpátky doma.
A co ceny?
Po této cestě bychom řekli, že představa „jedeme do Polska, protože je tam všechno výrazně levnější“ už minimálně v gastronomii úplně neplatí.
Pro představu:
snídaně v Ratiboři nás stála 100 zł
parkování u Moszny 8 zł
vstup do zámeckého parku 24 zł na osobu
dvě kávy a dva zákusky v Moszně 56 zł
Ryba se salátem a Teplý bořč nápoj 56 zł
káva se zmrzlinou pro dva přibližně 60 zł
pivečko a aperol u Odry 90 zł
velká večeře pro dva v BALKANICA včetně předkrmu, piva a vína kolem 280 zł.
Hotel Kamenica pro dva se snídaní vyšel přibližně na 305 zł + 15 zł z parkoviště
Celkem jsme tedy utratili bez benzínu a nákupu v Biedronce cca 5.700,- za dvě osoby, přičemž podstatnou část této útraty bylo za gastro zážitky.
Pokud chcete zopakovat celou naši trasu Ostrava – Ratiboř – Moszna – Opole, volili bychom jednoznačně auto. Právě možnost zastavit se cestou na dalších místech dává podobnému výletu smysl.
Pokud ale chcete navštívit pouze Opole, auto vůbec není nutností. Z Ostravy můžete využít také přímé vlakové spojení. A má to jednu příjemnou výhodu – večer si můžete dát ještě jedno pivo nebo sklenku vína a nemusíte vůbec nic řešit.
Takže stojí Opole za cestu z Ostravy? Za nás rozhodně ano. Nečekejte Krakov, Prahu ani turistickou metropoli napěchovanou světovými památkami. Opole má jiné kouzlo. Je blízko. Má příjemné historické centrum, vodu, zajímavou gastronomickou scénu, večer překvapivě žije a na jeden nebo dva dny nabízí dostatek programu. A pokud pojedete autem, můžete stejně jako my cestu spojit s Ratiboří a pohádkovou Mosznou. Počasí nám tentokrát příliš nepřálo. Některá místa jsme kvůli dešti nestihli a několikrát jsme museli měnit plány.
Ale přesně takové cestování ve skutečnosti je.
A přesně o tom má být Ostravák na cestách.
My jsme Opole zažili. Teď jste na řadě vy!
Po Trnavě jsme tentokrát vyrazili do Opole a princip našeho cestovatelského projektu zůstává stejný. Nechceme jen cestovat, udělat pár fotografií, napsat článek a jet dál. Chceme naše cesty předávat dál. My destinaci nejprve sami navštívíme. Přespíme tam, projdeme ji, ochutnáme místní gastronomii a ukážeme vám, co jsme skutečně zažili. A potom dostane možnost jeden z vás. Proto jsme pro uživatele aplikace Moje Ostrava připravili soutěž o pobyt pro dvě osoby v Opole.
Výherce získá jednu noc pro dvě osoby v hotelu Kamenica, tedy přímo v hotelu, ve kterém jsme během této cesty bydleli také my.
A ani tím Ostravák na cestách nekončí.
Až se naši výherci z Opole vrátí, předáme na chvíli pomyslné redakční pero jim. Budeme chtít vědět, jak si Opole užili oni, kam vyrazili, co ochutnali, co je překvapilo a jestli objevili něco, co jsme my kvůli počasí třeba vůbec nestihli.
A vznikne další reportáž.
Tentokrát už ne naše. Vaše. My vyrazíme. Zažijeme. Ukážeme. A potom můžete vyrazit vy.