Galerie Gong sídlící v Dolních Vítkovicích zahájila 12. září podzimní návštěvnickou sezónu výjimečnou výstavou s názvem „Polská abstrakce. Tradice a současnost.“ Zdánlivě průřezová a popisná expozice je ve skutečnosti více než překvapující. Celosvětovými konsekvencemi polských autorů, dominancí žen výtvarnic, kombinací starších a zcela nových děl, uznávaných artefaktů a nových trendů, které Poláci tematicky posouvají až k hranicích provokace.
Od poloviny 20. století po současnost
Kurátoři výstavy Jan Světlík a Darya Pyshynskaya představují díla výtvarníků tvořících od poloviny 20. století až po současnost. Připravili přesahy, nečekané souvislosti a náznaky, které zaujmou jak odborníky, tak laiky.
Například dílo Eugeniusze Get-Stankiewicze je představováno v souvislosti s dadaistickou koláží Jiřího Koláře a ikonou pravoslavné církve. Následují další velké jména. Například Wojcjech Fangor, který se světu představil na výstavě Responsive Eye a doposud jako jediný polský autor získal výsadu samostatné výstavy v Guggenheimově muzeu. Jeho olej Nr. 33 najdou návštěvníci Galerie Gong na zlaté stěně Art stories – umění s příběhem.
Ironický životní příběh
Zajímavou osobností mezi vystavovanými autory je bezesporu Rudolf Bauer, který je označován za německého malíře, narodil se ale ve Slezsku na území dnešního Polska a zemřel ve Spojených státech. Jeho životní příběh je jedním z nejsložitějších a nejironičtějších v dějinách umění 20. století. Bauer byl průkopnický umělec, který spolu s Vasilijem Kandinským patřil mezi první abstraktní umělce na světě. Jeho abstraktní styl ovlivňoval prakticky všechny aspekty moderního umění a sloužil za vzor dalším umělcům, kteří vytvořili newyorskou školu abstraktního expresionismu. Před druhou světovou válkou byla Bauerova díla vystavena po boku takových osobností jako Picasso, Chagall, Miró, Mondrian a Kandinsky v mnoha galeriích a muzeích po celém světě. Na konci války však Bauer přestal malovat a upadl postupně v zapomnění.
Výrazný mezinárodní přesah má i dílo Richarda Anuszkiewicze, který se narodil v americké Pensylvánii jako potomek polských imigrantů. V roce 1964 ho časopis Life označil za „jednoho z nových mágů Opu.“ Nadšením nešetřil ani umělecký kritik Holland Cotter, který při reflexi výstavy v newyorské galerii z roku 2000 popsal Anuszkiewiczovy obrazy pro New York Times jako drama spočívající „v jemné chemii komplementárních barev, díky níž geometrie září, jako by zpoza ní unikalo světlo“.
Dalším velkým jménem je Kajetan Sosnowski, jehož malby sešité z kusů plátna mají ekologický přesah.
Spirály a kruhy
Ze současné generace se představuje Anna Osiecka, která vytváří díla odkazující se na op art a jeho hlavního představitele Victora Vasarelyho, leitmotivem jejích děl jsou spirály a kruhy vytvářející složité prostorové iluze.
Výstava představuje také dílo Ryszarda Winiarského, který ve své tvorbě kombinoval konstruktivismus a teorii náhody. Umělec vytvořil matematický systém pro generování vizuálních forem, které využil např. ve svém díle „Prostor s vertikální symetrií“.
Z mladé generace autorů jsou k vidění díla současné polské umělkyně Małgorzaty Jastrzębské. Ta ve svých geometrických kompozicích vychází ze zkušeností velkých abstrakcionistů dvacátého století – Roberta a Sonii Delaunayových, Francise Picabii, Františka Kupky nebo Bridget Rileyové. Jejím obrazům dominuje jak pečlivě promyšlená struktura, založená většinou na kruhových formách, tak složité vztahy mezi barvami. Tradiční obraz je pro autorku někdy východiskem pro další fotografické a digitální experimenty. Její kaleidoskopické obrazy se vyznačují mimořádnou technickou dokonalostí a pečlivým provedením.
Hra barev a iluzivní efekty
Umělcem, který spojuje tradici se současností, je Andrzej Nowacki. V 80. letech navštěvoval ateliér Henryka Stażewského, jehož dílo dalo podnět k autorovu hledání v proudu geometrické abstrakce. Studoval skandinavistiku v Göteborgu a germanistiku a dějiny umění v Innsbrucku. V roce 1984 se přestěhoval do Západního Berlína, kde se věnoval tvůrčí práci. V 80. a 90. letech vytvářel reliéfy s intenzivní barevností a dynamickými formami. V roce 2001 se stal stipendistou Pollock-Krasnerovy nadace v New Yorku a počátkem roku 2000 tvořil ve Spojených státech. V roce 2005 připravil samostatnou výstavu v Japonsku. V letech 2015 – 2018 žil a tvořil v ostravských Vítkovicích, tedy na dohled od dnešní Galerie Gong. Od roku 2003 vytváří z vertikálně umístěných malovaných lamel lineární reliéfy se silnou vizuální působivostí. Vzniká tak složitá hra barev a iluzivní efekty. I to je nyní k vidění na premiérové výstavě nové sezóny v Gongu.
Vernisáž ojedinělé výstavy „Polská abstrakce. Tradice a současnost“ probíhá od úterý 12. září v 17:30 v Galerii Gong v ostravských Dolních Vítkovicích. Výstava bude přístupná návštěvníkům od úterý do neděle v čase 10:00 až 18:00 hodin a potrvá do 4. října.
Zdroje: Ostrava Info, www.ostravainfo.cz
