Publikováno: 19.5.2023
Ostrava si v týdnu od 19. do 26. května připomíná památku prvního českého starosty města Jana Prokeše. Ostravské muzeum tohoto významného muže v rámci Týdne Jana Prokeše představuje výstavou, na programu je křest nové knihy o Janu Prokešovi, dále pak i přednášky, komentované vycházky a další akce.
Týden Jana Prokeše doprovází také prodej speciálních triček či tašek s vyobrazením budovy Nové radnice, o jejíž stavbu se tento ostravský starosta zasloužil. K dostání jsou v ostravských informačních centrech. Výstava s názvem Jan Prokeš a muzeum byla v Ostravském muzeu zahájena 19. května a potrvá až do 18. června 2023.
Detailní přehled Týdne Jana Prokeše na www.ostrava.cz/jan-prokes a www.klubfiducia.cz/janprokes
Jan Prokeš – zakladatel
Jan Prokeš se narodil před 150 lety, 25. května roku 1873 se v Černotíně, obci na Přerovsku. Stal se zakladatelem Velké Ostravy a prvním starostou Moravské Ostravy v nově vytvořené republice. Se jménem Jana Prokeše je spjat významný rozvoj města, zasadil se o budování obytných domů, rozšiřování vodovodní a kanalizační sítě, zajištění nových vodních zdrojů, výstavbu komunikací, nových školních budov, krematoria či kulturních institucí a mnoha dalšího. Inicioval rozsáhlou rekonstrukci městských jatek a díky němu získala Ostrava největší radniční budovu v zemi.
Jan Prokeš a muzeum
Jan Prokeš se zasloužil o zachování muzea a jeho přestěhování do větších prostor Staré radnice v roce 1931. Výstava v muzeu představuje prvního českého starostu po roce 1918 na fotografiích ze soukromého i veřejného života, nabízí pohled do jeho knihovny. Jan Prokeš byl i vášnivým čtenářem, vybudoval jednu z největších soukromých knihoven v Ostravě, zasadil se o přístavbu zvláštního křídla k budově městské spořitelny určené pro městskou knihovnu. Protokol ze dne 8. února 1938 na 27 stranách definuje výčet 514 publikací, které nabídla vdova Isa Prokešová tehdejšímu městskému muzeu v Moravské Ostravě. Dokument také prezentuje vskutku široký literární záběr Jana Prokeše.
Archiv města Ostravy: osobní fond
Archiv města Ostravy nabízí v době Týdne Jana Prokeše jeho digitalizovaný osobní fond. Od 19. května do 30. června pak mohou zájemci zhlédnout v Archivu města Ostravy také výstavu dokumentů, vztahujících se k místům úzce spojeným s osobností Jana Prokeše. Další informace k tématu lze získat v průběhu řady připravených aktivit.
Osobnost Jana Prokeše přiblížil kronikář města Ostravy Martin Juřica následujícím: „Jan Prokeš byl nejvýznamnějším starostou Moravské Ostravy v období 1. Československé republiky. Jeho životní příběh je jakoby vystřižen z povídek o chudém, ale přičinlivém chlapci z malé valašské vesnice Černotín, který se vlastní pílí a úsilím vypracoval z vyučeného obuvníka do vysokých funkcí v sociální demokracii a posléze stanul v čele rychle se rozvíjejícího průmyslového města.“
Fiducia: Ostrava na cestě k velkoměstu
Ve čtvrtek 25. května bude v Ostravském muzeu slavnostně uvedena nová kniha o Janu Prokešovi nazvaná Ostrava na cestě k velkoměstu. Knihu vydává spolek Fiducia, pracoval na ní celý tým historiků – Martin Jemelka, Radomír Seďa, Gabriela Pelikánová, Romana Rosová a Martin Strakoš.
Dosud neznámá fakta
Při přípravě publikace bylo odhaleno několik nových skutečností nejen z jeho života a politického působení, ale také dosud neznámých faktů, týkajících se jeho nejbližší rodiny. Prokešova pozice mezi členy sociální demokracie nebyla zcela neotřesitelná, jak se dříve předpokládalo. Přestože byl Prokeš lídrem kandidátky v komunálních volbách v říjnu 1935, nebyl zvolen ani do rady a k překvapení mnohých voličů zůstal jen řadovým zastupitelem. Starostou Moravské Ostravy byl jednohlasně zvolen Prokešův spolustraník Josef Chalupník. Tento vývoj bylo pravděpodobně výsledkem vnitrostranického boje, o němž bohužel nemáme bližších informací.
Záhy nato, 11. prosince 1935, Jan Prokeš zemřel. Je také zajímavé, že druhá Prokešova žena, Němka Isidora Hatwiegerová, byla záhy po osvobození v roce 1945 zařazena do odsunu německého obyvatelstva bez ohledu na skutečnost, že šlo o manželku nejvýznamnějšího moravskoostravského starosty 1. Československé republiky. Proti tomuto postupu se nedochovaly žádné písemné protesty. Vzhledem k nedostatku pramenů, zůstávají v životopise bílá místa, které možná zaplní budoucí historici.
